BOX

Abraxas/ P.Zeman

 

Z lůžka Tě zvedne budík, ranní gong

v tom samým ringu, vždy stejně plonk

údery prší , betonovej déšť

jak plíce stačí, tančíš s dnem se rveš

 

V tísni v rohu zkoušíš měnit gard

proč každej zápas nerovnej je part

lévá, pravá, zvedák, těžkej hák

a z borce borců zas je bitej žák

 

Točíš se zády ve snaze uniknout

v provazech marně hledáš spásnej kout

probijou rány i dvojitej kryt

po dechu lapáš, chceš mít klid, klid, klid

 

Ó.K.O.K.O.

když sejmeš zlej den

Ó.K.O.K.O.

to je tvůj sen   beng, beng, beng

 

Ve stoje znovu po sté počítaš

Jak starej Ali, bezpočet je ran

ruce ti spadly, svaly jsou hadry, box byl vždycky tvrdou hrou

mlátička dní však nepřestává tlouct

 

Ó.K.O.K.O.

když sejmeš zlej den...

 

Karfiól uši, rozraženej nos

a nikde ručník, kterej řek by dost!

 

Zas tiká budík zlé sny mučí hlavou hučí stejný stejný for

Že ráno gongem začneš další z kol.